Stránky Stadionu Nový Bor OB + MTBO

Vítejte :-)

ZIMA 2009

ZIMA 2009

ZIMA 2009

REPORT ZE ZIMNÍHO SOUSTŘEDĚNÍ HORNÍ MAXOV 2009

Připadl mi úkol nade všechny závažný a to popsat předběh, běh, průběh, doběh a záběh všech možných činností událých se na zimním soustředění 2009 v chatě Barborka ležící nedaleko Jablonce nad Nisou, a to v Horním Maxově, konajícího se od 9.1. do 11.1. Věřím, že jsem se tohoto úkolu zhostil se vší vervou a úsilím, které bylo možno do něho vložit.

Vzhledem k dokonale odlehlé poloze našeho malého a útulného penzionu selhalo mnoho navigátorek a navigátorů, kterážto nešťastná smůla způsobila roztříštěný příjezd většiny účastníků. S hrdostí prohlašuji že, ačkoliv pozdě, jsem byl na místě přítomen už jako třetí.

Po rozdělení postelí a vybalení jsme se všichni scukli do největšího pokoje, patřícího klukům a rozhodli se zapařit zajímavou hru jménem Citadela. Tato činnost byla přerušena vcelku dobrou večeří, po které jsme se ke hře zase vrátili. Na programu byla trocha teorie běžkování, historie Jizerské padesátky v podání Ivy a autentické příběhy účastníků onoho závodu. Nevím jak ostatní, ale já jsem se dozvěděl mnoho nových informací. Řešila se také záležitost s rozdělením do dvou skupin. Po odchodu našich vůdců na kutě následovaných později i některými kolegy jsme se rozhodli se místo zábavy věnovat studiu lidské anatomie. Jako testovaný subjekt nám posloužilo lidské koleno. Možná, že naše znalosti nedoznaly citelného vzrůstu, ale naše nálada určitě.

Později večer nás již rozum, nikoliv únava, dostala do postelí a my už napjatě očekávali zítřek.

Druhý den ráno někteří z nás objevili na dveřích vývěsky oznamující složení družstev. Po vydatné snídani a malé trávicí pauze nás vůdci vyhnali z teplého pohodlí penzionu na mrazivý vzduch venku. Ruda s Petrem, Ivou a Petrou namazali běžky a my mohli vyrazit na tréninkovou trať. Jednalo se o asi šesti set metrový úsek, po kterém jsme běhali sem a tam a tam a sem, dokud nás vůdci po seznámení se sněhem nesvolali. Dostalo se nám teoretického výkladu, praktického předvedení i vyzkoušení dvou běžeckých stylů – klasiky a bruslení.

Po tréninku jsme si vyjeli na malou projížďku. Ti z nás, kteří se cítili unaveně, se mohli vrátit na malý okruh, ti zdatnější si zajeli až k Maxovu a ti největší borci ztekli dokonce až hřeben nad Maxovem. Po únavném dopoledni a odpočinkovém poledni byl naplánován výlet na Slovanku, starou kovovou rozhlednu, pro někoho s odbočkou na kapličku a Prezidentskou chatu. Z rozhledny byl pěkný rozhled do okolí, v chatě zase občerstvení. Pan majitel nám pověděl o malé zkratce kterou jsme stejně znali a už jsme jen frčeli z kopce dolů.

V chatě se po návratu i večeři udála historická bitva O Bůhvíco mezi Bůhvíkým, Kdovíkým, a Kýmkoliv. Naštěstí neměla žádná strana zraněné či mrtvé a válečná sekera byla zakopána.

Po i během bitvy probíhaly v největším pokoji přípravy na oslavu nového roku. Věšely se ozdoby z krepového papíru, uklízelo se, až byl pokoj proměněn na místo dosud nevídané a neslýchané.

Samotná oslava probíhala v poklidu jak se na Silvestra sluší a patří. Vůdci navlékly slavnostní čepičky, pilo se, povídalo, soutěžilo a předčítala historie patrona Jizerek. V dnešní soutěži zvané Šest ran do čepice zvítězilo družstvo Báry, Máti, Petra a Zdeňka. Porazili tak rivaly Lucku, Terku, Jendu a Vojtu.

Na závěr dne nesměly chybět petardy a taky že nechyběly. Až na to, že nám nějak nechtěly hořet. Když už svolily, že se nechají zapálit, udělaly takový randál, že od dalšího střílení střelmistr Petr  ustoupil. Zbytek noci proběhl v klidu a míru a hlubokém, vydatném spánku.

Třetí a poslední den se nesl ve znameních balení a soutěžení. Celí nadržení na rozdrcení našich soupeřů na běžkařské stopě jsme se vrhli do vázání a rozběhli se hlava nehlava všemi směry, až měli vůdci problémy sehnat nás do jednotného stáda a vyrazit na start. Závodilo se celkem ve čtyřech disciplínách, které nyní popíši:

Hromadný start – všichni vyrazili z jednotné startovní čáry, dojeli až na křižovatku na kopci, otočili se a mazali zpátky. Běželo se jednotlivě, ale závodilo se za tým.

Štafeta – úkolem bylo vzít fáborek a navázat ho na předem určený keř. Fáborků bylo šestnáct, každý tedy jel čtyřikrát.

Biatlon – podobně jako ve skutečném biatlonu se i zde po ujetí určité trasy střílelo na terč, ne vzduchovkou, ale míčem na kmen stromu. Kdo netrefil, musel objet trestné kolečko, které bylo zhruba polovinou určité trasy.

LOB – lyžařský orienťák se třemi kontrolami v okolí pensionu, kde byl i cíl.

Toto byly pouze dopolední závody. Na ty odpolední už nebyly potřeba lyže a jednalo se jmenovitě o:

Supersprint ve sněhu s osmi kontrolami, které bylo nutné oběhnout v určitém pořadí.

Ledovou kopanou, také ve sněhu, se dvěma míči, v polovině přerušenou pomocí zapadlému vozu Audi. Já osobně jsem jí ohodnotil jako jednu nejvíc vyčerpávající věc co jsme tu provozovali.

Po dokopnutí posledního gólu kdy už jen pár lidí stálo na nohou. Doklopýtali a došourali jsme se do pensionu, kde jsme si vyzkoušeli orieňťák na počítači v době, kdy jsme čekali na vyhlášení výsledků.

Jen o fousek vyhrálo družstvo Lucky, Terky, Jendy a Vojty přičemž jim na paty šlapali Bára, Máťa, Petr a Zdeněk.

Po předání pěkných chutných cen soustředění skončilo a rodiče si nás začali pomalu rozvážet domů.

ZDENĚK alias ČERT TASMÁNSKÝ alias MUHU

14.01.2009 20:43:11
Stadionted
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one